Hokkaido Ken & Smooth collie

JAK ROSTEME - 7. TÝDEN

Než jsem se stačila rozkoukat, tak štěňátka už mají 6. týden svého života za sebou a zakončili jsme ho návštěvou dvou veterinárních klinik. Na jedné proběhla zdravotní kontrola, očkování, čipování a vystavení petpasů, na druhé jim paní doktorka Míková udělala vyšetření očí. Všechno je v pořádku, sice díky zdravotnímu profilu Belly a Brontíka to bylo jen víceméně absolvování "pro klid duše", ale jsem už ráda, že to máme za sebou. Doplnila jsem aktuální váhy po převážení našich Otesánků:

 

Angela                                         3 týdny            5 týdnů           6 týdnů          7 týdnů

Porodní váha: 454 g                    1575 g             3100 g             4400 g           5600 g

Amélie

Porodní váha: 395 g                    1225 g             2200 g            3500 g            4800 g

Alain

Porodní váha: 432 g                    1590 g             3100 g             4400 g           5600 g

Allegra Josephine

Porodní váha: 285 g                    1100 g             2200 g             3400 g           4600 g

Affleck

Porodní váha: 420 g                    1485 g             2800 g             4000 g           5200 g

Ana Bella

Porodní váha: 454 g                    1560 g             3100 g             4350 g           5700 g

 

Středa 1.5.2013

Poslední velká akce, na kterou se připravujeme v závěru 7. týdne, jsou Volhardovy osobnostní testy pro štěňátka (Volhard´s Puppy Aptitude Test - PAT - www.volhard.com/), které proběhnou v pondělí 6.5.2013, tj. přesně v doporučovaném věku 49 dní od narození. Ideální termín pro testování štěňat je 7. týden, pokud možno přesně právě 49.den. 
Při 6. týdnu a dříve není ještě nervová soustava dobře vyvinutá. Pokud je zkouška mezi  8-10 týdnem, údaje mohou být zkreslené z důvodu, že štěně prochází přirozeným vývojovým stádiem strachu a proto je nutné k testům přistupovat opatrně. 

Puppy Aptitude test poskytuje všeobecný obraz osobnosti každého štěněte ve vrhu, jeho pracovních předpokladech a ochoty spolupracovat s člověkem. Význam testů je v pochopení chování štěněte, které je třeba sledovat, měnit, anebo naopak podporovat. Výsledky těchto testů nám pomáhají vybrat šteně pro daný účel a prostředí, čímž se minimalizuje riziko jeho nesprávného rozvoje a formovaní osobnosti. Jsem přesvědčená, že je to pro majitele štěňátek významný krok k tomu, aby sžívání štěňátka s novým prostředím a novou rodinou bylo co nejpřirozenější. Testovat budeme tyto projevy:

A. OSOBNOSTNÍ TESTY                                                                       B. TEST PRACOVNÍCH VLOH

1. Sociální náklonnost                                                                       1. Aportování

2. Následování člověka                                                                     2. Citlivost na dotek

3. Omezování svobody                                                                      3. Citlivost na zvuk

4. Společenská dominance                                                               4. Citlivost na pohyb

5. Dominance při přenášení štěněte                                                 5. Vyrovnanost povahy

 

Štěňata se testují jednotlivě, bez přítomnosti sourozenců, v prostoru, který je nerozptyluje a neodvádí pozornost. Každý majitel obdrží k dokumentaci svého štěňátka protokol se záznamem výsledků provedeného testu. Podmínkou testu je, aby zkoušejícím byla pro štěňátko cizí osoba, kterou nezná, tj. nesmí testovat chovatel. Navíc je nutné zachovat jednotný a nezaujatý přístup k testování štěňat celého vrhu. Z tohoto důvodu bude testy provádět rozhodčí a poradce chovu jiného plemene, aby byla zaručena nestrannost nejen vůči jednotlivým štěňatům, ale i vůči plemeni jako takovému. V tuto chvíli nepůjde o hodnocení exteriéru, ale povahy každého štěňátka.


Tak nám držte, prosím, palce, pro naši chovatelskou stanici je celý proces odchovu štěňátek jedna velká premiéra. A jak jsem již stačila zaznamenat z dotazů, proč tyto testy budeme dělat a o co se vlastně jedná, tak na to mohu odpovědět zjednodušeně takhle: "Když už něco dělám, tak s plným zaujetím a nasazením a snažím se to udělat pokud možno co nejlépe podle svého vědomí a svědomí. A jestli právě tahle část chovu není u nás zatím moc propagovaná, tak mohu jedině říct, že všechno je jednou poprvé. Když jsem tohle probírala s chovatelkou Bellina brášky Andyho, tak jsme se shodly, že se nám líbí právě přístup některých chovatelů ve Finsku, kde se podobné testy provádějí, sice zřejmě v trochu jiné podobě, ale má to vypovídací hodnotu o mentalitě pejska. Tak proč to nedělat i u nás :-) ...."


 

Pátek 3.5.2013

RANNÍ ROZJÍMÁNÍ S AMÁLKOU

Tak jako v posledních týdnech, ani dnešní ráno není výjimkou a čekal mě budíček v časných ranních hodinách. Štěnda do růžova vychrupkaná, odpočatá, se hlasitě dožadují několika věcí najednou - jednak okamžitého vypuštění z pelíšku, ideálně TEĎ, HNED! .... jednak nějaké dobroty v misce k uspokojení přes noc vyhladovělého bříška, takže IHNED PO VYVENČENÍ, pokud možno v množství větším, než obvyklém. Více než půlka vařeného kuřete s granulkami do nich zahučela takovou rychlostí, že jen vnímám udivené pohledy od prázdné misky ke mně s všeříkajícím výrazem: "To je vážně takový problém hodit tam to kuře rovnou celé?"

Pravidelným rituálem je pro mě také ranní úklid pelíšku a okolí. Díky týdennímu vypilovávání určitých opatření, která měla za cíl zabránit malým nájezdníkům svévolnému opuštění vymezeného prostoru, se mi dnes podařilo smrsknout čas úklidu a krmení místo obvyklých 1,5 hodiny na poloviční dobu. Ufff, i to je úspěch, protože času nazbyt se zoufale nedostává. Pelíšek je zase voňavý, čistý, připravený k odpočinku štěňat, která se do oblíbeného prostoru s hračkami vrhla s takovou razancí, že miska s čistou vodou se překotila a já jen bezmocně přihlížím, jak se voda vpíjí do právě vyměněných a čistých dek a podložek. Tak přesně to jsou chvíle, kdy bych byla schopná pohledem vraždit. Jenže jak jsem zjistila, máme doma Japonce .... že nechápete?? Hned vysvětlím .... jmenuje se Ono. Beník sedí, udivený pohled upírá na tu mokrou spoušť kolem, hlavičku dá na stranu a pohledem se mi snaží vysvětlit: "To fakt já ne ..... to Ono .... ono samo se to převrhlo, já s tím nemám přece vůbec nic společného. Že jsem vletěl plnou parou do misky a zůstala mi tam tlapička? Však Ono mi to stálo v cestě, to přece chápeš, že?" Výsledkem je, že se s povzdechem zavřu do pracovny, ubezpečím ty dryáčníky, že protenktokrát je vážně ještě nezabiju, ale příště ať si nepřejí vidět, co s nimi provedu. Co na to říká pohled některých poťouchlíků? .... "No jo, to známe ... vlk taky sliboval. Tak si netřep pusu a nevyhrožuj, my stejně víme, že to nemyslíš vážně." Je pro mě neuvěřitelné, jak rychle přišli všichni na to, že v jednotě je síla. Smečkový pud funguje naprosto spolehlivě. Pokud mám jedno štěndo oddělené, tak je každé z nich zlaté ... milé, přítulné, mazlivé. Ve chvíli, kdy jsou pohromadě, se rázem mění v dobře organizovanou "vlčí smečku".

Dnes si na ranní pomazlení beru Amálku. Zavrní, přitulí se, olízne mi tvář a stočí se do klubíčka. Chvíli si hledá tu nejlepší polohu, aby si co nejvíc užila hlazení a drbání kožíšku. Položí si hlavičku na mě a v upřeném pohledu čtu nevyrčenou otázku: "To jsi opravdu taková macecha, že mě chceš dát pryč, i když vidíš, jak jsem hodná a rostu do krásy?" Pravda je, že obě zlaté holky Amálka a Pepi mají něžný výraz po mámě, tricolorní Andělka s Annie mají zase nádherně výraznou hlavičku po tátovi Bronťovi. "Ach jo, Amálko, kdybys jen věděla, jak je to těžké. Od narození sleduju každý váš krůček a pokrok, rostete mi před očima a blíží se chvíle, kdy se rozjedete do nových domovů. Ale slibuju, že budete žít krásný život milovaného pejska, stejně jako máma Bella a teta Kimi. Budete pořád moje malá štěnda, i když brzy vyrostete. V mém srdci budete stále ta malá klubíčka, s důvěrou přitulená v mé náruči a spokojeně chrupkající. Pravda je, že k tomu budou patřit i vzpomínky na zdevastované záhony tulipánů, okousané keříky a rozházené boty po trávníku. Ale to k životu štěňat patří - objevování světa za ohrádkou a zkoumání, co si lze dovolit a co už je pro páníčka za hranicí přijatelnosti. Slibuju Amálko, že se přijedu podívat, jak vyrůstáš a jaké děláš pokroky, budeme to mít k sobě blízko." Amálka, jako by rozuměla, nasadí spokojený a chápající výraz. "Tak jo, já Ti tedy věřím, když říkáš, že budu mít krásný domov .... tlapku na to, ano?" Beru Amálčinu tlapku do ruky a úmluva je stvrzená .... pokládám ji k ostatním do ohrádky a utíkám pracovat. 

Večer přijde chvilka mazlení s dalším štěňátkem a zítřejší ráno bude zase chvilka času jen pro mě a třeba pro Annie nebo Alánka. Snažím se užít si to nejkrásnější z jejich života v rodném pelíšku a nestačím se divit, jak ten čas letí ....

 

Pondělí 6. 5. 2013

Dnes štěňátka oslavila 7 týdnů od svého narození. Máme za sebou plánované Volhardovy osobnostní testy, zprávu o nich najdete zde:

www.amico-di-boemia.cz/news/osobnostni-testy/

 

Zítra začnu psát další kapitolu Deníčku chovatele - 8. týden života našich šesti koliátek. Tento týden první z nich začnou opouštět rodný pelíšek a vydají se na cestu do nových domovů se svými páníčky. Jako první  pojede ve středu Andělka s Mílou a Lubošem do Prahy.  V pátek pak zamáváme na cestu Amálce, kterou si odvezou obě Blanky. Za týden pak odjede Beník a Annie a jako poslední se vydá na cestu do Ústí nad Labem předposlední květnový víkend Pepča. I když aktivita všech začíná nabírat na síle ... jak jsou větší, tak samozřejmě jsou průbojnější, zvídavější, statečnější a odvážnější .... přesto, že jsem se poslední týden začala těšit na klid, který budu mít, až v pořádku předám všechna štěňátka, tak najednou fakt nevím. Střídají se pocity radosti z krásných tvorečků, těšení se na klid a to mám proložené místy smutkem v duši, jak neuvěřitelně rychle to všechno uteklo. Doufám, že mi páníčci odpustí nějakou tu slzičku, která jistě ukápne, až pojedou štěnda žít už svůj vlastní život a objevovat jeho krásy. V každém případě jsem na ně na všechny moc pyšná. Na Bellu, jak to krásně a bravurně zvládla, na Kimi, s jakou něžností se ujala role hodné tety a na všechny ty drobky, kteří se neuvěřitelně statečně postavili čelem i k těm nelehkým situacím, které nás potkaly. Nebylo všechno jen procházka růžovou zahradou. Nelehký příchod na svět maličké Pepči, o kterou jsem několik týdnů pečovala, aby nezůstala pozadu v růstu za svými silnějšími sourozenci. Těžký porod Annie, když Bella už byla opravdu vyčerpaná. Zdravotní patálie Beníka a Amálky, kteří pravděpodobně neustáli množství návštěvníků, toužících pokochat se malými štěňátky a následné vyčerpávající období 10 dní, kdy jsem byla na veterině víc, než doma. Naučila jsem se dokonce aplikovat injekce ... jako vtipná vsuvka by mohla sloužit informace, že první injekci proti zvracení jsem místo štěňatům píchla sobě. No co ... podstatné je, že jsme to nakonec všichni ve zdraví přežili. Štěnda dnes radostně dovádí na zahradě, mám z nich opravdu velkou radost a pocit dobře odvedené práce jsem zažila ve chvíli, kdy paní rozhodčí Dana Havlová všechna štěňátka pochválila a utrousila poznámku, že by byla velká škoda, zůstat jen u "áčkového vrhu". Významně se na mě podívala a čekala reakci. "No uvidíme", odtušila jsem .... a pak už jen s úsměvem dodávám "však máme s Renčou domluvené ještě jednou krytí s Brontíkem, když jsou štěňátka tak krásná".

 

 

Vyhledávání

Kontakt

Amico di Boemia, chovatelská stanice České Budějovice +420 724 652 100

ROZJÍMÁNÍ S AMÁLKOU