Hokkaido Ken & Smooth collie

AMÁLKA PÍŠE

08.07.2013 19:48

Posílám vám letní pozdrav z Bažantnice. Rozhodla jsem se, že musím poslat pár řádků, abyste na mě v Dubném snad trošku nezapomněli. Paničky teď asi mají trochu víc práce,  jedna se učí na zkoušky a druhá nám, psím holkám, nedávno říkala, že se nevěsta se ženichem vzali. Tomu jsem moc nerozuměla, ale dostaly jsme také ochutnat nazdobené perníčky a ještě sladké dobrůtky a okousat velké kosti a to bylo moc prima. Už se těším na další :-). Taky tu páníček hodně jezdil traktorem a pak přijel Honza s jiným traktorem a velkou zelenou bednou a z té padaly velké kulaté balíky a Brixinka na ně pak moc ráda skákala. Mě na ně pak také vysadili, moc úžasné to zase nebylo, ale chvíli jsem tam s Brixi postála a viděla jsem dál, než když jen stojím na svých nožkách.

Jinak mě ještě nepřestala bavit péče o torzo rohožky a samostatně stojící květináče s rostlinami a moje touha podívat se až na jejich samé dno způsobila, že jich tu zas až tolik není. A paničce se nelíbil opakovaně vypletý truhlík. Venkovní pelíšek se mi zdál už trochu fádní, proto jsem se pustila do jeho dokonalé přeměny, jen pak vedle něho a někdy i ve vzdálenějším okolí bývají nějaké bílé měkoučké chomáčky ... Ale moc se mi líbí usínat s holkama psíma na seně.

V neděli se za mnou přišel podívat Kubík ze Mníšku s paničkou Alenkou a páníčkem Liborem. Kubíčka jsem nejdřív nepoznala, ale po chvíli jsme se i s Brixinkou všichni pořádně vydováděli a Chelsea na nás dávala pozor. Dnes se za mnou přijela podívat malá yorkšíří babička Elinka. Moc jsem si s ní chtěla zadovádět, ale moje nápady se jí nějak nelíbily, ani když jsem se s ní zkoušela nahlas domluvit ... A pak panička vzala Brixinku do rybníka vykoupat a mně se do toho mokra moc nechtělo. Nakonec jsem byla u paničky v náručí a 2x jsem si zaplavala ke břehu a všichni na mě koukali a moc se z toho radovali, ale že by to bylo pro mě něco, bez čeho bych se neobešla, tak to zas ne. A té práce, než jsem z kožíšku to mokro zase slízala! To Brixi se párkrát oklepala od ocasu k hlavě a zase zpátky, byla celá jako krepový papír, ale měla to rychle za sebou. Asi se to také naučím, kdybych byla zase někdy mokrá od vody, ale s tím krepákem na mé srsti s tím asi vůbec nic neudělám ... :-)

Tak to je zhruba můj nedávný kousek života na statku. Teď se zavrtám do voňavého sena a bude se mi zdát o procházkách po lesních a polních cestách a možná i o té v Třeboni, ale blinkala jsem v autě, tak o té možná jen trošku. Tak pac a pusu, zdravím všechny u vás, i mamku Bellu, tetu Kimi a příležitostně i brášky a sestřičky.

Taky Vaše Amálka

P.S.: už asi budu velká, vypadl mi jeden zub :-)

Vyhledávání

Kontakt

Amico di Boemia, chovatelská stanice České Budějovice +420 724 652 100

AMÁLKA A KUBÍK